Výcvik psa

  
 
Při výchově psa je třeba vycházet z faktu, že pes je původem psovitá šelma žijící ve smečce s vymezenou hierarchií vztahů. Je tedy potřeba od samého začátku jasně vymezit psovi jeho postavení v rodině a dodržovat určité principy. Obdobně je třeba zavést stabilní režim přizpůsobený možnostem majitele a potřebám psa.
 
Ne každý majitel samozřejmě vyžaduje, aby jeho pejsek třeba skákal přes překážky nebo dokonce tancoval. Základní výcvik je, když pes okamžitě reaguje na váš jakýkoli povel a tím se stává přijatelným členem nejen vaší rodiny, ale také vašeho okolí. Vaše soužití bude nejen jednodušší, ale také veselejší a přirozenější.
 
JAKÝM ZPŮSOBEM PŘEDEJÍT PROBLÉMŮM VE VÝCHOVĚ ČI JE ODSTRANIT
 
První variantou je si prostudovat odbornou literaturu a pokusit se vzniklé problémy vyřešit sám. Je otázkou, jestli je majitel schopen odhalit příčiny vzniklých problémů a přiznat si chyby, které sám udělal!
Variantou druhou je návštěva kynologického cvičiště, kde se většinou uplatňuje model skupinového výcviku (pochodování v řadě či v kruhu, obraty jako na vojně vlevo a vpravo bok apod.) Je to velmi používaná a pro Vás naprosto nevhodná jednotná metodika, často spíše směřující ke sportovnímu výcviku. V těchto kurzech se naprosto opomíjí nejenom individuální odlišnosti jednotlivých psů a jejich majitelů, ale i specifické rozdíly mezi jednotlivými plemeny. Nelze přistupovat stejně při výcviku např. německého ovčáka a rhodéského ridgebacka! Selektivní kritéria při plemenitbě uvedených plemen byla naprosto odlišná. Z těchto skutečností je třeba při výcviku těchto plemen vycházet. Tyto skutečnosti nebývájí respektovány!
 
Variantou třetí je odvést psa k někomu na tzv. internátní výcvik, kdy je pes po nějakou dobu sám u cvičitele. Pes s výbornými psychickýmy i fyzickými dispozicemi se určitou dobu vyrovnává se změnami odlišného prostředí a změnou psovoda. U opravdu kvalitního jedince to trvá přibližně týden, ale u  jedinců psychicky labilnějších klidně i měsíc a více. Je zde i riziko zdravotních problémů, protože psi jsou většinou ubytováni v kotcích a psi z bytů, kteří jsou vedeni k základní hygieně se většinou v kotci nevenčí. Záleží tedy na cvičiteli, jestli bude dodržovat režim, na který je pes zvyklý. Předání psa se většinou pak provádí na cvičišti, kde cvičitel předvádí cíleně především to, co pes umí a vyhne se tomu co pes neumí. Předání psa,by se mělo provádět tak, že cvičitel zavádí psa s klientem v místě jeho bydliště a upozorňuje majitele psa na eventuální problémy. Internátní výcvik je vhodný pro chovatele, kteří podmiňují tento výcvik složením zkoušky z výkonu. Pro normálního majitele je tato forma výcviku také nevhodná. Často existuje i riziko, že narazíte na rádoby cvičitele, který po dvou či třech zaplacených kurzech oznámí majiteli skutečnost, že pes je nevhodný k výcviku.